Michael Foret: Co si neuděláš sám, nemáš

„V téhle branži jsem se naučil – co si neuděláš sám, nemáš.“

Ahoj, Michaele, v divadle máš prázdniny, jak užíváš léto?

Po delší době opět s kytarou, papírem, tužkou a gumou. Do konce srpna musím dopsat nějaký nový písničky, jelikož jdu na podzim do studia, kde budeme připravovat moje nový, třetí album. Vyjde začátkem příštího roku a nesmírně si ten proces (po čtyřech letech v divadlech) užívám. Ale taky se snažím povalovat, užívat prázdnin, sluníčka a nejbližších.

Takže od září máš plánu práci v divadle flinkat?
Už 14. září začínáme opět hrát Bídníky, takže to taková flinkačka nebude. Čekají nás ještě nějaký oprašovačky, protože je to dost náročný dílo, a když to člověk celý ­léto nehraje, rychle z toho vypadne. Takže divadlo samozřejmě normálně poběží a já s ním. K tomu ještě studuju a budu točit zmíněné album, což je práce velká, ale hezká. No, nudit se nebudu.

Tys některá svoje předchozí alba vydával na svoje náklady. Vyplatilo se ti to? A vyplatí se celkově v dnešní době vydávat cédéčka?
Víš, v téhle branži jsem se naučil řídit se heslem Co si neuděláš sám, nemáš. A poměrně to funguje a já si to dokonce i užívám. Nejsem pod žádnou hlavičkou, a ani bych už být nemohl. Jsem sám svým pánem a mám kolem sebe tým šikovných lidí, kteří mi pomáhají a spolupracují. A tak je to i s vydáváním desek. Je to klasické podnikání... Je to fajn, protože si mi nikdo nedovolí nic přikazovat. CD se samozřejmě dnes už příliš nekupují, takže se to spíš nevyplácí. Jde ale o jinou věc – a ta je v mém případě nejdůležitější. Většinu textů a písní si píšu sám, proto chci ty věci nahrát, opatřit je voňavým bookletem a přednést je světu (i když si je ve většině případech lidi stáhnou). Písničky posluchači znají, pak přijdou na koncert a zpívají si je se mnou. A to je to nejhezčí.

Pokračujte na další stranu!