Náš vztah k sexu: Skutečný sexuální život

„Sex jako vzácnost, nebo rutina?“

A co a jak často v našich ložnicích prožíváme, jak moc zapadáme do statistik?

Sex 2012. Jaké pocity by ve vás vyvolal takový titulek? Lehký zájem? Kapku lechtivého vzrušení? A jaké pocity by ve vás vyvolal před deseti lety? Náš vztah k sexu se za poslední dekádu výrazně posunul. Není to jen věkem a starostmi o rodinu, které jsme dřív neznali.

Dnešní teenagery sex vzrušuje možná méně než jejich babičky. A to i přesto, nebo právě proto, že jejich život je sexuálních impulsů a obrazů plný až po okraj. Kam se posunul náš sexuální život v době internetu, rychlých vztahů a společensky podporované nezávislosti? Zamysleli jsme se, v čem je to dnes „jinak“, než jak to bývalo v dobách, kdy jsme se poprvé líbali někde v parku... 

Sex? No a co?
Možná si vzpomenete na příběh, který nedávno zavál internetem: Mladá žena nabídla prodat své panenství v aukci tomu, kdo nabídne nejvíc. Padaly částky v milionech dolarů. Jedním z nejúspěšnějších internetových byznys počinů byla webová stránka nabízející seznamovací služby těm, kdo chtějí být (tajně) nevěrní svým partnerům.

Velmi záhy tato milovaná i nenáviděná seznamovací agentura získala miliony členů. Nehodnotíme tyto příběhy z morálního hlediska. Je každého věc, zda si chce prodat své panenství, zda chce mít jednoho či více sexuálních partnerů a dokonce je každého věc i to, zda si vybere klamat svého manžela či manželku. A je skvělé, že žijeme v době, která nám umožňuje vybrat si, po čem toužíme...

Aukce panenství i agentury pro tajné nevěrníky ale naznačují, že sex vlastně nic moc neznamená. Stejně tak, jako to naznačuje naše reakce. Doby, kdy bychom se pohoršovali, nebo naopak vzrušovali nad podobným podnikáním nebo nad tím, jak veřejným se stalo, jsou dávno pryč.

Vzkaz, který z porna, veřejných aukcí panenství a podobných aktů dostáváme, je, že na sexu vlastně není nic krásného, natož pak – a odpusťte ten silný výraz – posvátného. Je to momentální instantní kopulační akt, jako když se chce gibonovi skočit na gibonku – prostě to udělá. Sex měl tenhle rozměr samozřejmě vždy a bylo by pokrytecké ho odmítat. Zvířata v takovém přístupu k sexu prožijí celý život.

Jenže co se stane s lidmi, když sexu odeberou vrstvu erotiky, lásky? Ano, sexuální život začne být čím dál prázdnějším, i když je přístupný všude, kdykoli, s kýmkoli. Snědení koblihy nebo jízda na kole krajinou nám pak dají víc potěšení než milostný akt.

Sex? Fuj!
Každá doba sama zrodí svůj vlastní extrémní protipól. Je-li sex všude kolem, lze očekávat, že se „zrodí“ skupina, která ho odmítne. Dnešní odmítači sexu nejsou ani puritáni, ani náboženští fanatici. Nejsou ani nijak výrazně duchovně vyspělí. Sex je prostě nezajímá. Víc je baví design nebo technologie. Erotické flirtování jim připadá přihlouplé, sexuální vášeň jim je cizí.

Intimitu prožívají v přátelství s těmi, kdo mají stejné zájmy. Pokud hlavním mottem jejich rodičů byla „svoboda“, jejich mottem bývá „bezproblémovost“. Sex je prostě jednou z těch dostupných aktivit, třeba jako rafting, ale dělat ho má smysl, jen pokud vás rafting zajímá. Pro někoho je to možná vzrušující adrenalin, ale pro jiného zase umáčené studené šílenství. Nezájem je asi legitimní, otázka je, zda nám to příroda dovolí.