Liga mistrů: Trpící divák a náhodný postup Liberce

Jinou fotku si dnes liberecký tým nezaslouží. V Kazachstánu s Karagandou hráli mistři republiky jako mladší žáci.

Od první minuty středečního zápasu 2. předkola Ligy mistrů bylo zcela jasné, kdo je na trávníku pánem. A Liberečtí, kterým ještě asi nedošlo, že letní příprava skončila, hraje se naostro a přihrávky by se měly trefovat na spoluhráče, jen koukali, co se kolem nich děje.

Kdo čekal, že po tragickém domácím výkonu Štajner a spol. zaberou a předvedou atleticky zdatnému soupeři, kdo má lepší techniku a kdo je favoritem, ten musel být zklamán. Diváci v Asii se museli divit. „Tak tohle je ten vyspělejší fotbal ze západní Evropy?"

V podání Liberce znamená vyspělejší fotbal vyčkávání na chyby soupeře (které nepřicházejí), zabarikádování se na vlastní polovině a čekání, že se soupeř porazí sám. Ještě že v poslední minutě prodloužení těsně před penaltami ukázali Češi, že také dokáží dát branku.

Nebo to snad bylo jinak? Nebo hráli dobře? Podle plánu? Liberečtí do písmena plnili strategii, při níž ukolébali soupeře, zmátli ho, že neumějí hrát fotbal, a pak vyrazili vpřed, aby mu ukázali propastný rozdíl ve fotbalové vyspělosti obou týmů?

Možná. Možná se jim také podařilo ukolébat pozorovatele z rumunské Kluže, která čeká českého mistra v dalším kole. Liberec ukázal velkou taktickou vyspělost. V klidu postoupil a zároveň potenciálním soupeřům neodkryl vůbec nic ze svého fotbalového umu.

Možná. Ale spíš to byli jen zoufalci v čele s přestárlým Štajnerem, který jakoby přestával stačit tempu hry. "Nejlepší hráč ligy" ztratí 5 míčů naprosto zbytečně, 4 protože, na to nemá, a jednou mu nevyjde zabaráková kulišárna... Možná si sám teď říká, že je dobře, že nejel na Euro.

Ostuda fotbalového mikrofonu - Pavel Karoch

Tragédie jménem Česká televize
Kromě libereckých tragédů byl při včerejším fotbalovém utkání ještě jeden. A to je spolukomentátor Pavel Karoch. Nejhorší fotbalový spolukomentátor historie této galaxie.

Směje se vlastním rádoby vtipům. A směje se navíc ještě dřív, než je řekne. Halasně oceňuje vychytralost Čechů, když Štajner před přímákem nenápadně posune míč o metr dopředu, přičemž kdyby se to stalo na druhé straně, tak bude nadávat. Korunu svému blábolení nasadil, když Liberec dal gól a on se (navíc až za pět sekund) začal radovat, jako kdyby Liberec celou Ligu mistrů právě vyhrál.

Nakonec vše dopadlo pohádkově, tedy se šťastným koncem. Liberec je díky zázračnému gólmanovi Bičíkovi v dalším předkole a do cesty se mu postaví nasazený rumunský mistr Kluž. Liberec nebude favoritem a se současnou hrou by neměl mít šanci. Stane se zázrak? Vždy první zápas se hraje již příští týden.

A tak nám nezbývá než si se všemi českými fotbalovými fanoušky postesknout: Škoda že v posledním ligovém zápase minulého ročníku nedala Plzeň gól. Pak by mistrovský titul patřil jí, a ta by se do Ligy mistrů dostala jistě. A nejen proto, že aktuálně hraje mnohem lepší fotbal, i kvůli faktu, že by díky loňské jízdě evropskými poháry měla snazší los a nikdo úrovně rumunské Kluže by ji s největší pravděpodobností nečekal.