Milostná chemie: Sex na jednu noc a zkušenost žen!

Přejít na diskuzi
Zavoněl vám hned, když vám objednal první víno. Necháte se strhnout hormonovou chemií namíchanou v koktejlu zvaném sex na jednu noc?

 

Dvakrát do měsíce, většinou přes internet, oslovím muže, který v sobě má jiskru a působí, že by mohl být dobrý v posteli

Tak nějak sympaticky mlčel a já byla oblblá volností,“ začíná vzpomínat Vendula. Už deset let je na mateřské – a jak to tak vypadá, dlouho ještě doma bude. Manžel slušně vydělává, a tak může ona se třemi syny zůstat doma.

Když si proto mohla dopřát povyražení v podobě srazu maturantek z jejich odborného učiliště, neváhala. Chtěla zavzpomínat na doby, kdy s „holkama-švadlenkama“ vymetaly zábavy. „Kolem třetí jsme zůstaly jen já, Jiřina a Karolína.

Holky do nepohody, se kterými jsem nakukovala do učitelského bytu našeho profesora odborné technologie, s nimiž jsem zkusila první pivo, z telefonní budky volala klukům z elektroprůmyslovky, v zimě jezdila na běžky do Jizerek...

Ztratily jsme se, tak nějak časem. A tak jsme si měly co povídat i v non-stop baru Barabizna. Najednou se rozjela improvizovaná diskotéka a já si všimla sympaťáka, který popíjel u baru pivo se svými kumpány a smál se opileckým tanečním kreacím takové jedné dlouhovlásky. Říkala jsem si, že se mu možná líbí, jak pohazuje dlouhými vlasy.

Milostná chemie

A holky si hned vzpomněly, jak jsme kdesi na rockovém koncertě ,ladily kytary‘. A chtěly si to zopakovat. Přece jen jsem měla o pár ginů méně než ony, a tak jsem je na miniparket poslala sama. Sympaťák si mě všiml, když si šel koupit cigarety do automatu.

Nervózně jsem si hrála s dlouhou náušnicí, na kterou vůbec nejsem zvyklá, až mi samozřejmě odletěla. A uletělo i zapínání. Hrabala jsem se vrškem těla pod stůl a pak se mi někde za zády jen ozvalo: ,Zvracíte?‘. Strašně jsem se lekla, bouchla hlavou do stolu a vyjekla. Nadzvednul ubrus a viděl, jak si držím hlavu. Koukala jsem na něj jako zajíček z jamky, co tam sedí sám.

A tak jsem se vymotala mezi lidi a místo sladkého a okouzlujícího úsměvu, který by vrhla Jiřina, jsem tak nějak přizvedla koutek. Znovu se mě zeptal, jestli mi není blbě. Trochu jsem se urazila. Přisedl si. Pěkně drze, ani se nezeptal a už byl u mě.

Drkl do mě loktem, roztrhl krabičku cigaret a mlčky mi jednu nabídl. Dala jsem si, i když jsem ji neměla v puse snad dvanáct let. A tak jsme tam jen tak tiše seděli a kouřili, bezmyšlenkovitě mě pak chytil kolem ramen a majetnicky prohlásil: ,Změníme lokál‘.

Pokračujte na další stránku!

 

Foto: (Shutterstock)
Jaký je váš názor?