Teď nemůžu, nezlobte se... Naučte se říkat NE!

Přejít na diskuzi
Nebudeme vám nalhávat, že oponovat někomu je snadné. Nicméně pokud se nenaučíte říkat NE včas, můžete taky dopadnout špatně. Člověk se dostane do krize ani neví jak. A pak následuje už jen permanentní stres a vyhoření...

 

Dovedete si představit, že vám nadřízený zadá další úkol těsně před koncem pracovní doby a vy ho prostě odmítnete, protože už jdete domů? Většina lidí tohle neumí. A nebudu zastírat, že já také ne. Naopak bych se označila za prototyp ochotné přikyvovačky, co se může přetrhnout, aby se s někým nedostala do konfliktu.

„Jistě, tohle ještě udělám, tohle taky, nedělejte si starosti, to taky zvládnu...“ Jako bych se slyšela dnes a denně. Takže říkám veřejně dost a slibuji, že se sebou něco udělám!

Proč neumíme říkat ne?
Podle psycholožky Lucie Kolaříkové hraje svou roli i historie, kterou v sobě máme zakódovanou. „Dnes se vlastně nikomu nic nestane, když řekne ne, ale dějiny v mnoha lidech stále žijí. Strach říci ne tedy souvisí s jakýmsi imaginárním, většinou nevědomým strachem, že by se mohlo něco špatného stát,“ vysvětluje.

Přitom když odmítneme někomu vyhovět, nestane se obvykle nic hrozného, maximálně se to dotyčnému nelíbí. Přitom vám se výrazně uleví!

Pokud mluvíme přímo o práci, dostává se do hry například i strach ze zklamání šéfa. Bojíme se, že odmítnutím ukážeme, že neumíme všechno, a že dokonce dostaneme výpověď. „Hlavou nám může problesknout myšlenka, že skončíme na ulici.

Z minulých generací máme také vžitý strach z autorit, protože ty rozhodovaly o tom, kdo dostane další šanci a kdo už ne. Rozvíjelo se hromadné přikyvování,“ dodává psycholožka Kolaříková.

Kdy odmítnout?
Pokud dostanete úkol, který jasně překračuje vaše hranice, radí odbornice stát si za svým a odmítnout. Především se to týká situace, kdy je jen pomyšlení, že musíme něco udělat, vyčerpávající a nepředstavitelné.

„Nebo pokud cítíte, že je překročena hranice vaší cti. Po mně jednou zadavatel chtěl, abych trochu zfalšovala výstupy z psychologické diagnostiky podle přání jejich šéfa. Okamžitě jsem s firmou ukončila spolupráci a šla zvracet,“ uvádí vlastní příklad Kolaříková.

Jak překonat ostych?
Ostych, který nás pohltí, když máme někomu odporovat, je projevem strachu. Jestli jste doteď NE neříkali, nedivte se, že se vám klepou kolena. Zapomeňte na obavy a raději se zaměřte na to, aby všichni pochopili, co chcete říct.

„I kdyby se vám měl třást hlas, i kdybyste měli mít pocit, že se totálně znemožníte,“ radí psycholožka. Jakmile si navyknete odmítat žádosti a vytyčíte si tak své hranice, strach se rozplyne někam do nenávratna. „Navíc – kdo říká NE, hlídá si svůj prostor a ozve se, získává větší respekt než ti, kdo po sobě nechají šlapat,“ dodává odbornice na lidskou duši.

Jak říci NE?
Pochopitelně neexistuje jeden univerzálně platný způsob, záleží na tom, kdo proti nám stojí. Vždy se však vyplatí být spíše milí a neútočit. „Největší kouzlo má laskavé a klidné NE s krátkým vysvětlením, že to právě není možné. Pokud vás budou dál přemlouvat, stále klidně trvejte na svém, nakonec to pochopí každý. Důležitá je upřímnost a dobrý záměr, pak se nedá nic zkazit,“ radí Kolaříková.

Pokud někoho odmítnete, není to důvod k dlouhému omlouvání. Žádných deset vysvětlujících souvětí, proč nestíháte vypracovat prezentaci za kolegu, když vaše práce je prodávání reklamy, stačí prostě jen říct: „Nezlob se, na to nemám kapacitu“ nebo „Bohužel o tom nic nevím, takže bych to neudělala správně“.

Možné je také navrhnout, že se rozmyslíte a ozvete se později. Když situaci dobře zvážíte, vyhnete se pozdějším výčitkám, že jste se třeba rozhodli špatně. A zkusit můžete i přepinknout problém na někoho jiného.

Vidíte, že zatímco všichni valí práci na vás, kolegyně z druhé strany kanceláře už si stihla i uklidit šuplíky? Tak hurá, pošlete příštího žadatele rovnou za ní. Úplně nejlepší je, když je dotyčná stejně kompetentní jako vy.

Pokračujte na další stranu!

Foto: (shutterstock.com)
Jaký je váš názor?