Naše hranice: Jak dlouho vydržíme bez spánku???

Přejít na diskuzi
Tony Wright z Cornwallu zůstal vzhůru 266 hodin a vytvo­řil tak nový rekord v bdění. Celých 11 dní si přitom zachoval jasnou a aktivní mysl a reagoval na své okolí.

Rozhodně to po něm nezkoušejte, krajní limit pro normálního člověka je tři dny a tři noci, pak se již dostaví halucinace, stavy strnulosti a může dojít k nenávratným psychickým poruchám.

Organismus si navíc se zatvrzelým bděním dokáže poradit po svém, protože nasazuje sérii mikrospánků, kterých si dotyčný nemusí vůbec všimnout.

Novopečený rekordman chtěl svým výkonem dokázat zázrač­né účinky diety a relaxačních technik, které vypracoval.

Sice se povedlo, ale v Guinnessově knize rekordů figurovat nebude. Tam byl dlouho zapsán ‚výkonem‘ 276 hodin z roku 1964 Toimi Soini z Finska, ten byl však po 25 letech vymazán kvůli pochybnostem o ‚dopingu‘, tedy povzbuzujících lécích poškozujících zdraví.

Wrightův rekord tedy platí hlavně proto, že byl vědec­ky sledován a vyloučeny právě zrádné mikrospánky.

Guinnessova kniha rekordů však uvádí mnohem delší dobu spánkové deprivace.

Nejdelší zaznamenaná doba, po kterou někdo dobrovolně vydržel bdít, je podle ní 449 hodin (14 dní a 16 hodin), patří Maureen Weston z Velké Británie a dosáhla jí jako ‚vedlejší produkt‘ v maratonu houpacích židlí.

Ačkoli Maureen měla ke konci tohoto riskantního testu sklon ha­lucinovat, překvapivě neutrpěla žádné trvalé poškození.

Před podobnými výstřelky a ‚rekordy‘ odborníci důrazně varují. Spánek je pro mozek nezby­t­ný. Kromě odpočinku si při něm třídí a ukládá informace (vnímáme to v podobě snů), probíhá intenzivní elektrická a chemická aktivita, přechází na specifický režim.

A poruchy spánku dokáží rozhodit nejen psychiku, ale celý organismus. Jsou sice lidé, kteří dlouhodobě vystačí jen se 4 hodinami (např. Napoleon), bezpeč­ná hranice je 6 hodin.

Foto: (sxc.hu)
Jaký je váš názor?