Neuvěřitelný příběh: Můj pes rozumí znakové řeči!

Přejít na diskuzi
To, že je Rexík hluchý, ještě neznamená, že se s ním pořádně nedomluvím, tvrdí jeho panička Marie (45). Mladé učenlivé štěně totiž naučila několika posunkům

 

Když mi můj milovaný vlčák Beník zemřel na rakovinu, myslela jsem, že mi ho už nikdy žádný pes nenahradí. Strávili jsme spolu mnoho hezkých let, s mým druhým psem Mikim byli velcí kamarádi a ráda jsem vydala i spoustu peněz za jeho léčení, jenže nakonec v únoru 2009 stejně zákeřné nemoci podlehl.

Moc se nám po něm stýskalo, Miki často sedával u dveří a díval se upřeně na ně, jako by čekal, že za nimi Beník každou chvíli zaškrá­be. Proto když jsem se doslechla o tom, že jeden míst-ní chovatel shání domov pro postižené štěně, věděla jsem hned, že je to úkol pro mě.

To štěně bylo totiž hluché, stejně jako ke kon­ci života Beník. A protože jsem Bena naučila rozumět několika gestům, chtěla jsem to zkusit s mladým a učenlivým štěnětem. A tak jsem řekla manželovi Honzovi, že si pejska vezmeme a že bude skvělým společníkem i pro Mikiho, který vypadal stále utrápeněji.

A přitom, když jsem si ho jako rozpustilé štěňátko před pár lety přinesla domů, byl to pořádný divoch. Všichni od něj dávali ruce pryč, protože se choval hrozně. Ani jsem nebyla překvapená zjištěním, že se nikdo neobtěžoval jeho výcvikem. Vzala jsem ho k příteli, profesionálnímu trenérovi psů.

S jeho pomocí a spou­stou lásky a trpělivosti jsme z něj nakonec vychovali výjimečného psa. A teď se mohl stát tomu novému skvělým starším bratrem, zvlášť po zkušenosti s hluchým Beníkem. 

Bez výcviku to nešlo

A tak jsme se vydali pro nové štěně. Dala jsem mu jméno Rex. Kdybych se ho neujala, tak by nejspíš neměl žádnou budoucnost. Byl se mnou teprve pár hodin, když mi upadla na zem kniha a on hned přiběhl. Musel ucítit vibraci a myslel si, že ho volám! „No, uvidíme, jak dokážeme využít takový potenciál,“ usmála jsem se na dorážející štěně u svých nohou.

Brzy jsem pro něj měla znamení, aby přišel – zkřížené ruce na prsou – a Rexík to hned pochopil. Když jsem po něm chtěla, aby mluvil – tedy štěkal – sevřela jsem pěst a pak roztáhla prsty. A když jsem chtěla, aby mi přinesl míček, udělala jsem oběma rukama, jako že držím něco kulatého.

Pokračujte na další stranu!

 

Foto: (sxc.hu)
Jaký je váš názor?